Pro plnou funkčnost těchto stránek je nutné povolit JavaScript.

Den leváků – Malování podle čísel není jen pro praváky!

„Ty seš úplně levej!“ Nebo: „Máš obě ruce levý.“ Slyšeli jste někdy takové vyjádření na svou adresu? Přitom leváci vůbec nejsou nešikovní. Jen se prostě narodili do světa praváků. Je proto správné, že mají 13.8. svůj mezinárodní den. Věděli jste, že spousta umělců jsou leváci? Někteří malíři možná začínali s malováním podle čísel.

clanek_001

Levá ruka v historii

Podíl praváků a leváků byl prý na začátku lidských dějin přibližně stejný. Nikdo vlastně nebyl ničím nucen preferovat jednu či druhou ruku. To až s nástupem výroby a používání různých nástrojů v době bronzové začalo být stále více lidí, kteří při práci používali raději pravou ruku.

V Evropě ve středověku vlastně leváctví neexistovalo. Tedy ne, že by nebyli lidé, kteří preferovali levou ruku, ale dost účinně to bylo potlačováno. Dokonce ti, kteří pracovali lépe levou rukou, byli označeni za kacíře či čarodějnice a stačilo to k odsouzení k upálení na hranici.

K názoru, že „pravá je dobrá“ vedla lidi i církev pod vlivem dojmu, že i Bible preferuje pravou ruku. Ježíš má svůj trůn po Boží pravici, lidé, kteří jsou schválení jsou opět vpravo, zatímco ti odsouzení odcházejí vlevo, a když Bůh prováděl nějaké mocné skutky, byla opět zmíněna jeho pravice.

Když už jsme u Bible – i v ní se vyskytuje zmínka o jednom levákovi. Byl to soudce Ehud. Jeho úkolem bylo odstranit špatného krále Eglona. Připásal si tedy meč k pravému boku pod šaty. Když pak byl s králem sám, hbitě tasil levou rukou a krále probodl.

Leváctví bylo dokonce považováno za nemoc. To v 18. a 19. století vedlo ke snahám najít na něj lék. Sice to bylo o něco lepší než kvůli tomu uhořet na hranici, ale stále to znamenalo, že leváci nejsou plnohodnotní lidé. V někom vzbuzovali soucit, v jiném strach nebo i odpor.

Mnozí si ještě pamatujeme dobu, kdy se leváctví potlačovalo na školách, či dokonce už ve školkách i za našeho dětství. Přitom násilné přeučování na praváky má negativní dopady na citový vývoj mladého člověka a provázejí jej závažné vývojové poruchy. 

Potíže leváků po celém světě

Nejen Evropa, která žila nějakých 500 let ve strachu z inkvizice a náboženských perzekucí, ale i celý zbytek světa levákům moc nefandil. Tedy až na nějaké výjimky.

Vážným problémem je leváctví v arabských kulturách i v dnešní době. Zejména v pouštních oblastech. Levá ruka je totiž tradičně považována za nečistou. V místech, kde není voda, bylo totiž nutné utřít se po velké potřebě rukou. Ta se pak očistila v písku. Samozřejmě že ne moc dokonale. Tradičně se proto levá ruka považuje za nevhodnou k jakékoli jiné činnosti, zejména k jídlu. Levačka musí být během jídla schovaná. Ukázání levé ruky při jídle se dodnes v mnoha arabských kulturách považuje za prohřešek.

Ve staré Číně byla levá strana také označována jako zlá. Někteří Číňané si ještě pamatují tresty za „zločin leváctví“ i v moderních dějinách. Tradiční obrázkové čínské písmo je navrženo dokonce tak, že levou rukou je možné jím psát jen s námahou a velkým úsilím.

Inuité (nesprávně označovaní jako Eskymáci) věřili tomu, že každý levák je čaroděj. To na ně nevrhalo dobré světlo a ostatní se jich báli a stranili se jich.

Ani staří Římané neakceptovali leváctví. Když se chlapec při výcviku do legie projevoval jako levák, přivázali mu levačku k tělu, aby ho přinutili používat pravou ruku. Bylo to logické, jelikož při boji ve formacích se prostě počítalo s tím, že voják má v levé ruce štít, kterým chránil spolubojovníka po své levici. Přehodit si štít do pravé a meč do šikovnější levé ruky by zrušilo celou bojovou formaci.

V Japonsku se mohl muž rozvést se svou ženou jen proto, že po svatbě zjistil, že je levačka.

Na druhou stranu byly i národy, které levoruké lidi buď přímo uctívali nebo je považovali za nositele štěstí.

Ať už ale leváci zažívali pronásledování, v lepším případě lhostejnost nebo si to užívali jako celebrity, obyčejný život ve světě orientovaném na praváky měli těžký. A to trvá až dodnes.

Někdo třeba říká, že leváci jsou horší řidiči. Zkuste si ale sednout do vozu s volantem vpravo a řadit levou rukou! To je pak nehoda na světě dřív, než byste mrkli. Zkusili jste si někdy vzít třeba obyčejné nůžky do levé ruky? Nejen, že je to složitější – ony vlastně vůbec nestříhají! Jen ten papír tak nějak ohýbají.

Podobných příkladů je spousta – škrabka na brambory, otvírák na konzervy atd. Leváci jsou určitě rádi za nějaký ten e-shop s potřebami přímo pro ně. V Česku jich zatím máme jen pár, ale je to dobrý začátek. Zajímavost – v kresleném seriálu Simpsonovi provozuje jejich soused Flanders taky jeden takový obchod pro leváky.

Leváci jako umělci

clanek_002

Víte, proč je mezi umělci tak velký počet leváků? Odpověď se týká našeho mozku. O tom, jakou ruku budete používat, rozhoduje totiž Váš mozek. Každá jeho polokoule řídí opačnou stranu těla. Takže levá mozková hemisféra řídí pravou stranu těla a pravá je zodpovědná za levou stranu těla.

Přesně nevíme, proč se někdy mozek rozhodne preferovat pravou stranu a jindy levou. Co ale víme jistě, to je informace, že levá strana mozku je především zaměřena na funkce jako analytické myšlení, matematicko-logické schopnosti, řečové schopnosti, vědecké uvažování, psaní, počítání, motorické reakce, pojem o čase atd. Zatímco pravá hemisféra hostí funkce jako celostní myšlení, intuice, sluchové vjemy, představivost, tvořivost, hudba, malování a umění či denní snění.

Víme sice, že mozek nemá tyto role úplně striktně přiděleny, a že obě poloviny mozku dokážou do určité míry vzájemně přebírat funkce, ale každá se prostě raději specializuje na to svoje. Leváci tedy více využívají pravou hemisféru, odpovědnou právě za umělecké cítění. 

Slavní leváci

Přibližně jeden z deseti narozených lidí je levák. Mnozí z nich ovšem podlehnou „přeškolení“ na praváky. Někdy cíleně, jindy prostě okolnostmi. V dospělé populaci se proto k leváctví hlásí o něco méně lidí než oněch 10 %.

Je ale dost slavných historických postav i současných osobností, které známe jako leváky.

  • Ramesse II., jeden z nejvýznamnějších panovníků ve starém Egyptě
  • Alexandr Veliký, geniální vojevůdce a politik, který si podmanil celý tehdejší známý svět
  • Julius Caesar, jako nejznámější římský císař
  • Leonardo da Vinci, slavný malíř, sochař a vynálezce, který mimochodem učil své studenty malovat podle čísel
  • Michelangelo a Rafael – další renesanční umělci
  • Isaac Newton, významný vědec, jehož poznatky využíváme i v moderní fyzice
  • Napoleon Bonaparte, který své protivníky dokázal překvapit odvážnou strategií na bitevním poli, a ve které se projevovala právě jeho levorukost
  • Mahatmá Gándhí, který svou politikou nenásilného odporu porazil tehdejší světovou velmoc, Velkou Británii

Slavných leváků je samozřejmě mnohem více. Není žádný důvod, proč byste se mezi ně nemohli zařadit i Vy, kteří upřednostňujete levou ruku.

Pokud Vás baví umění a zejména malování, můžete si zkusit namalovat nějaké plátno slavného umělce. Například asi nejznámější obraz Vincenta van Gogha, slunečnice:

clanek_003

Z velkých malířů můžeme jmenovat i Gustava Klimta a jeho nádherný obraz Panna neboli Virgin:

clanek_004

Kdo by také neznal Pabla Picassa, zakladatele moderního kubismu? Nyní si můžete spolu s ním namalovat obraz Housle a hrozny tak, jak je viděl on:

clanek_005

Malování podle čísel nikoho ani neprosazuje, ani nediskriminuje. Ať levák, či pravák, každý si může namalovat vlastní obraz akrylovými barvami na plátno. Můžete malovat svým tempem v pohodlí domova a radovat se z díla vlastních (levých i pravých) rukou. Vyberte si předlohu z naší nabídky, nebo nám zašlete vlastní fotografii, ze které Vám předlohu vyrobíme, a pusťte se do toho.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení